znak obce

Historie obce Sobíňov

Historie obce Sobíňov
První písemná zmíňka o obci Sobíňov pochází z roku 1358, kdy je připomínán Jan Kohout ze Soběnova.
 Galerie na Flickru
250 starých fotek
  Úvod | Mapa 1764 | Mapa 1250
Lidé ze Sobíňova
Knížky ze Sobíňova
Poslechy ze Sobíňova
Videa ze Sobíňova
Pohlednice ze Sobíňova
Ze života zdejších předků
Historie okolních obcí
Slovo autora












































Významné osobnosti









Copyright © 2011
Věnováno rodné obci.


Tyto stránky vznikly na popud autora, ve volném čase bez nároku na honorář. Informace zde uváděné jsou poskytnuty v dobré víře bez právních záruk.

Historický obsah stránek je možné v původním znění dále šířit s uvedením zdroje.

Licence Creative Commons

Na grafický design stránek
se vztahuje autorský zákon.

Optimalizováno pro Google Chrome.
Neprošlo jazykovou korekturou.

Náměty a připomínky:
web2000(zavináč)seznam(tečka)cz

TOPlist

Stránky jsou zařazeny do fondu České národní bibliografie. Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky.

 

Muniční sklady

Historicky byli práce na výstavbě muničních skladů v regionu Chotěboře zahájeny v roce 1932. Výstavba byla dokončena přibližně v roce 1937. Do té doby byl prostor střežen civilní firmou a část dokončených skladů byla využívána pro skladování obilí. Armáda začal skladové prostory využívat až těsně před mnichovskými událostmi.

Německá armáda sklady převzala již v roce 1939 a začala je využívat ke skladování munice, zejména té která byla získána na Německem obsazených územích. Útvar byl znám jako Luftmunitionsaustalt. Zaměstnávala české skladové dělníky, střežení zajišťovala německá jednotka. V průběhu války Němci muniční sklad rozšířili, byly vystaveny další objekty, rozšířen místní komunikační systém, provedena elektrifikace a postavena vlaková vlečka z Chotěboře. V prostoru byly prováděny i zkoušky munice.

V květnu 1945 se příslušníci partyzánské jednotky , společně s bývalými příslušníky Československé armády a místními občany pokusili o odzbrojení místní posádky a převzetí skladů. Po vyjednávání německý velitel obrst. Gradel, prostor 5.5. 1945 vydal. Hned následujícího dne se však dostavily bojové jednotky z tehdejšího Německého Brodu. Řada účastníků převzetí skladů byla zadržena a tři z nich, důstojníci: Karel Pohanka, Jan Bartoš a Antonín Mazanec byly téhož dne u obce Věž zastřeleni. Potom Němci sklad opustili ve snaze probojovat se do amerického zajetí. Podle vzpomínek pamětníků byl sklad připraven k likvidaci, kterou však Němci nestačili provést. Po ukončení 2. světové války sklad opět převzala československá armáda. Prvotním úkolem bylo skladování trofejní munice. Byly využity úpravy provedené Němci a sklad se tak stal největším skladovým prostorem tehdejší armády. Veden byl jako PS20.

Pro zajímavost stojí uvést to, že při rozdělení Československé Federativní Republiky v roce 1993 bylo na Slovensko přesunuto téměř 25.000 tun munice, což představovalo 1836 vagónu. Úkol byl plněn od prosince 1992 do dubna 1993.

Svědectví účastníka: Likvidace munice v trhacích jamách

Přejít nahoru | Přejít na mapu