znak obce

Historie obce Sobíňov

Historie obce Sobíňov
První písemná zmíňka o obci Sobíňov pochází z roku 1358, kdy je připomínán Jan Kohout ze Soběnova.
 Galerie na Flickru
250 starých fotek
  Úvod | Mapa 1764 | Mapa 1250
Lidé ze Sobíňova
Knížky ze Sobíňova
Poslechy ze Sobíňova
Videa ze Sobíňova
Pohlednice ze Sobíňova
Ze života zdejších předků
Historie okolních obcí
Slovo autora












































Významné osobnosti









Copyright © 2011
Věnováno rodné obci.


Tyto stránky vznikly na popud autora, ve volném čase bez nároku na honorář. Informace zde uváděné jsou poskytnuty v dobré víře bez právních záruk.

Historický obsah stránek je možné v původním znění dále šířit s uvedením zdroje.

Licence Creative Commons

Na grafický design stránek
se vztahuje autorský zákon.

Optimalizováno pro Google Chrome.
Neprošlo jazykovou korekturou.

Náměty a připomínky:
web2000(zavináč)seznam(tečka)cz

TOPlist

Stránky jsou zařazeny do fondu České národní bibliografie. Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky.

 

Bývalé rybníky

Na počátku 16. století zakládají páni z Kunštátu (pan Hynek) soustavu rybníků, ta byla na horním toku Doubravky do končena do roku 1514. V této době ještě nebyla založena Nová Ves, ta zřejmě vznikla až koncem 16. století, kdy se zde objevily nový havíří těžící železnou rudu a využívající sílu vody ze Sobiňovského rybníka. K Sobíňovu zasahoval hornický Přibyslavský revír. Majitelé zdejšího panství tak stavěli rybníky i pro potřeby tohoto průmyslu.

Pan Hynek se při budování rybníků nezdráhal místním sedlákům zatopit jejich polnosti. Jelikož to byli jeho poddaní, mohl si to dovolit. Část pozemků u Sopotského lesa patřilo, ale klášteru se kterým se vyrovnat musel.

Vyprávění Karla Janáčka o rybnících

Rozšiřující literatura:
Rybníky v Sobíňově
Kniha Dějiny obce Sobíňova od Dr. Gustava Janáčka, narozeného v roce 1903. V této knize se podrobně věnoval dávné i novější historii našeho území.

Stavby hrází prováděli zvláštní dělníci, kterým se říkalo rybníkáři. Rybníkáři procházeli oblast od oblasti a nechávali se najímat k těmto stavbám. Jejich práce byla velmi pečlivá, hráze totiž stojí dodnes. Hráz Špitlavského-Sopotského rybníka ve směru na Babín byla již zvětší části rozhrnuta. Při vstupu do lesa si můžete u prvních chatek všimnout velké prohlubně, která sloužila rybníku jako přepad.

Hlínu a kámen na stavbu hráze Hamerského rybníka, zřejmě brali v Dolečku. Na Stavbu hráze Sobiňovského rybníka (cesta na hlínu) brali rybníkáří materiál ve směru na severozápad proti hrázi, kde je také umělá terénní nerovnost.

Rozšiřující literatura:
Rybníkářství za našich předků

Založení rybníků na horním toku Doubravky změnilo značně život obyvatel. Ubylo zde luk, změnili se cesty, lidé museli více pracovat na panských rybnících. Změnilo se i mikroklima krajiny, jarní a podzimní mlhy byly hustší a nerozplynuly se tak snadno. Rybníky měli sloužit železářským závodům, praní rudy, roztloukání rudy vodní silou velkým kladivem - hamrem.

Kolem Huti později vznikla osada - Nová Ves. Naleziště rudy se však brzy vyčerpalo, od roku 1741 již huť nepracovala, závod byl přenesen na Ransko, kde bylo ještě co těžit. V okolí Hlíny na jižním břehu Doubravky je dodnes možné v tůních nalézt vodu zbarvenou do červena.

Koncem 18. století již vre všech staveních klepali tkalcovské stavy tkající lněné a později bavlněné výrobky. Hráze protrhlých rybníků již nebyli obnoveny, jejich půdy bylo zapotřebí pro zvětšující se obyvatelstvo, přeměna v louky a pole na nichž si průmyslové obyvatelstvo doplnovalo svoje živobití.

V roce 1818 se protrhla hráz Sobiňovského (Huťského) rybníka. V roce 1883 Hamerského a Bíleckého rybníka, Růst obyvatel v této době velmi rychle narůstal.

Od Sopot zhruba do poloviny dnešní Stráně (část Nové Vsi) sahal Špitlavský (Sopotský) rybník. Ale ani ten se od roku 1818 nenapouštěl. Dalším rybníkem byl Hamerský rybník ten sahal od Kostela v Sopotech až do míst dnešní Hájenky kde byla jeho hráz. V lese lze nalézt velký přepad pro tento rybník. Za jeho hrází na malém návrší stával Hamerský mlýn, do dnešní doby je zde znát vykopaný náhon. Hráz Hamerského rybníku i mlýn, který zde stál zničila v roce 1883 velká voda. Pod tímto rybníkem se nacházel ještě Bílecký rybník a i ten byl poškozen v roce 1883, i na něm stával mlýn, který povodeň přečkal.

Pod Sobíňovským rybníkem v lukách byl malý rybníček Ježek či Ješek (název podle ostré ježaté trávy) a pod Špetlovským druhý malý rybníček Kupka. Menších přilehlých rybníků zde muselo být více. Hamry postavené na rybnících potřebovali vodu po celý rok a tak při výlovu rybníků či suchu se voda různě přepouštěla tak, aby pro náhon Hamru byla stále kdyspozici.

Rozšiřující literatura:
Kronika Přibyslavská - podle různých pramenů (z polensko-přibyslavského panského archivu a městských přibyslavských knih) sestavil František Půža roku 1914. K dostání ve větších knihovnách.

Přejít nahoru | Přejít na mapu