znak obce

Historie obce Sobíňov

Historie obce Sobíňov
První písemná zmíňka o obci Sobíňov pochází z roku 1358, kdy je připomínán Jan Kohout ze Soběnova.
 Galerie na Flickru
250 starých fotek
  Úvod | Mapa 1764 | Mapa 1250
Lidé ze Sobíňova
Knížky ze Sobíňova
Poslechy ze Sobíňova
Videa ze Sobíňova
Pohlednice ze Sobíňova
Ze života zdejších předků
Historie okolních obcí
Slovo autora












































Významné osobnosti









Copyright © 2011
Věnováno rodné obci.


Tyto stránky vznikly na popud autora, ve volném čase bez nároku na honorář. Informace zde uváděné jsou poskytnuty v dobré víře bez právních záruk.

Historický obsah stránek je možné v původním znění dále šířit s uvedením zdroje.

Licence Creative Commons

Na grafický design stránek
se vztahuje autorský zákon.

Optimalizováno pro Google Chrome.
Neprošlo jazykovou korekturou.

Náměty a připomínky:
web2000(zavináč)seznam(tečka)cz

TOPlist

Stránky jsou zařazeny do fondu České národní bibliografie. Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky.

 

Vzor - Tkalcovské družstvo

V 18. a 19. století lidé v řadě stavení pracovali na svých stavech, kde zpracovávali zprvu svůj vypěstovaný len na textilní výrobky. Tyto výrobky od nich vykupovali Faktoři (někteří měli i svoje stavy) a odváželi je většinou do Vídně (za Císaře pána). Za první republiky docházelo k většímu průmyslovému rozmachu a odbytu a tak se řada lidí slučovala do tkalcovských družstev (výroba se soustředila do několika stavení v obci. Řada Faktorů již v té době vlastnila i svoje textilní továrničky (Ždírec, Chotěboř), ve kterých zaměstnávali místní lidi. Ve vsi byli také kreslíři, kteří pro tkalce kreslily vzory (odtud později název podniku Vzor).

Tkalcovské družstvo Vzor, původní název Horáckých (od slova Horácko) vzniklo v 50. letech při zestátnění majetku. Původní Tkalcovské družstvo bylo založeno po druhé Světové válce několika tkalci, ti si pronajali v Sopotech prostory Břízovy Hospody (v té době byl úpadek poutí a hospoda už tolik nevynášela). Břízovo stavení, ale vyhořelo, tkalcovské stavy se podařilo zachránit a tak se tito tkalci přestěhovali do Sobíňova do areálu bývalého Vzoru, kde stála původně jen menší budova, kterou vlastnil Jan Bláha (bývalí legionář). Od státu dostal jakési odškodnění, za které si zbudoval tuto textilku.

Přejít nahoru | Přejít na mapu