znak obce

Historie obce Sobíňov

Historie obce Sobíňov
První písemná zmíňka o obci Sobíňov pochází z roku 1358, kdy je připomínán Jan Kohout ze Soběnova.
 Galerie na Flickru
250 starých fotek
  Úvod | Mapa 1764 | Mapa 1250
Lidé ze Sobíňova
Knížky ze Sobíňova
Poslechy ze Sobíňova
Videa ze Sobíňova
Pohlednice ze Sobíňova
Ze života zdejších předků
Historie okolních obcí
Slovo autora












































Významné osobnosti









Copyright © 2011
Věnováno rodné obci.


Tyto stránky vznikly na popud autora, ve volném čase bez nároku na honorář. Informace zde uváděné jsou poskytnuty v dobré víře bez právních záruk.

Historický obsah stránek je možné v původním znění dále šířit s uvedením zdroje.

Licence Creative Commons

Na grafický design stránek
se vztahuje autorský zákon.

Optimalizováno pro Google Chrome.
Neprošlo jazykovou korekturou.

Náměty a připomínky:
web2000(zavináč)seznam(tečka)cz

TOPlist

Stránky jsou zařazeny do fondu České národní bibliografie. Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky.

 

Sopoty - místní část

První písemná zpráva o Sopotech je z roku 1344. Osadu založili němečtí havíři někdy v letech 1200 - 1250, kdy se na Jihlavsku a Havlíčkobrodsku ve větší míře začalo těžit stříbro. Havíři v Sopotech na rulové skále postavili dřevěný kostel zasvěcený Panně Marii. Havíři byli velmi pobožní, jelikož měli při vykonávání práce velmi blízko ke smrti. Prvním knězem, který zde působil, byl Martin Rektor, který zemřel v roce 1358.

Dokud nebyla ještě objevena kutnohorská ložiska stříbra, opíralo se bohatství českých králů o pohraničí českomoravské vysočiny (těžba stříbra - Jihlava, Havlíčkův Brod a okolí).

Zdejší ložiska stříbra však byla brzy vyčerpána a sopotští havíři se kolem roku 1350 postupně přesunuli do Kutné Hory. Po objevení Ameriky Kolumbusem, 1492 ustala těžba stříbra kvůli jeho levnému dovozu i zde. V Sopotech stál od té doby do začátku 17. století kostel osamotě, bez lidských trvale obydlených příbytků. V této době totiž také došlo k zatopení okolních pozemků pro hospodaření po zbudování rybníků. Když se poddaní počátkem 18. století do Sopot vraceli, stavěli si nové chalupy a několik zpustlých si od vrchnosti koupili. První přehled sopotských hospodářů přináší až rula z roku 1713 a hlavně urbář z let 1768 - 1772, který v Sopotech podchycuje 16 stavení. Do poloviny 19. století se Sopoty rozrostly na 23 popisných čísel.

Podrobnou historickou mapu Sopot můžete shlédnout zde.

Rozšiřující literatura:
Poutní místo Sopoty
Kniha Dějiny obce Sobíňova od Dr. Gustava Janáčka, narozeného v roce 1903. V této knize se podrobně věnoval dávné i novější historii našeho území.

Nynější stavba kostela je z r. 1749 – 1752, kdy byl značně rozšířen a upraven od Knížete Karla Dietrichsteina ve slohu barokním. Přilehlá fara byla vystavěna v roce 1764. V Sopotech byl hostinec u Břízů a hostinec u Macků a několik stavení. Macek měl i živnost řeznickou.

Z 15. na 16. října 1955 po jedné hodině v noci Hostinec u Břízů začal hořet, kvůli velkému větru mohli hasiči hájit pouze okolní stavení. Shořela celá hospoda i s přilehlou stodolou. Nábytek a zařízení tkalcovského družstva, které mělo dílnu v sále, bylo zachráněno. Požár vznikl od vadného elektrického vedení.

Pekařství Oldřicha Josky do roku 1956, dům č. 219.

Do konce 2. svět války zde byl i kupecký krám se smíšeným zbožím dům č. 208.

Ve stavení č. 209 byla do roku 1958 poštovní úřadovna, ta byla na nějakou dobu přestěhována do Sobíňova do budovy bývalé kampeličky.

V roce 1788 měly Sopoty 22 domů. V roce 1959 to bylo 32 domů.

Přejít nahoru | Přejít na mapu