znak obce

Historie obce Sobíňov

Historie obce Sobíňov
První písemná zmíňka o obci Sobíňov pochází z roku 1358, kdy je připomínán Jan Kohout ze Soběnova.
 Galerie na Flickru
250 starých fotek
  Úvod | Mapa 1764 | Mapa 1250
Lidé ze Sobíňova
Knížky ze Sobíňova
Poslechy ze Sobíňova
Videa ze Sobíňova
Pohlednice ze Sobíňova
Ze života zdejších předků
Historie okolních obcí
Slovo autora












































Významné osobnosti









Copyright © 2011
Věnováno rodné obci.


Tyto stránky vznikly na popud autora, ve volném čase bez nároku na honorář. Informace zde uváděné jsou poskytnuty v dobré víře bez právních záruk.

Historický obsah stránek je možné v původním znění dále šířit s uvedením zdroje.

Licence Creative Commons

Na grafický design stránek
se vztahuje autorský zákon.

Optimalizováno pro Google Chrome.
Neprošlo jazykovou korekturou.

Náměty a připomínky:
web2000(zavináč)seznam(tečka)cz

TOPlist

Stránky jsou zařazeny do fondu České národní bibliografie. Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky.

 

Švédský kříž a bitva 1643

Tento kříž se nachází nad bývalou kovárnou při cestě na Březinku. Podle ústního podání zde měli být pochování vojáci, kteří zemřeli za třicetileté války (1618–1648). Do roku 1941 zde stály 140 let staré lípy, které byli v době druhé svět války poraženy. Až v roce 1951 zde byly vysazeny dvě nové lípy. Na levé straně bývalého úvozu jsou zahrabáni dva zastřelení koně při ústupu německého vojska za 2. svět. války. Za třicetileté války, kdy krajinou táhla cizí vojska, jejich spižovací oddíly od sedláků brali vše co našli. Místní se jim, ale i bránili.

Dle historických pramenů se Hlinečtí střetli s větším oddílem švédských mušketýrů u Sloupna roku 1643. V Sobíňově Za Silnicí ležel dle lidového vyprávění tábor Švédských vojáků. K menší bitvě muselo dojít i v prostoru nad Zvolanovem. V těchto místech Jaroslav Dymáček při orbě nalézal lité kouličky o průměru 30 mm a podkovy, které byly státním muzeem v Praze uznány za švédské.

Mušketýři tvořili základ pěších jednotek za třicetileté války. Jméno dostali podle své hlavní zbraně, jíž byla puška dlouhá až 150 cm a těžká 7 kg s kalibrem kolem 2 cm.

Jednoho dne v roce 1941 přiběhl na státní silnici kovář Ždímal František a Janáček Alois (č. 65). Kovář plakal a pravil, že Zvolánek kácí lípy. Ten po upozornění od lidí, aby toho nechal, že věc se předá četnictvu odpověděl, že jsou lípy na jeho pozemku a že s nimi může dělat co chce. Lípy, ale byly chráněny památkovým úřadem. Věc se předala četnictvu, ale ti odpověděli, že s tím nemohou nic dělat neb on má dřevo z lip pro Wermachat (něm. vojsko). Potom to počinu zde Zvolánek zasadil tři jilmi, které ale brzy uschly. V roce 1951 jej požádal František Starý, obuvník (č.97), aby zde mohl zasadit lípy nové. Po dovolení tak učinil.

Přejít nahoru | Přejít na mapu